Triffin’s dilemma & Bancor

The country issuing the global reserve currency must be willing to run large trade deficits in order to supply the world with enough of its currency to fulfill world demand for foreign exchange reserves.

This was notices by belgian economist Robert Triffin in 1960’s.

The governor of the People’s Bank of China explicitly named the Triffin Dilemma as the root cause of the economic disorder, in a speech titled Reform the International Monetary System. Zhou Xiaochuan’s speech of 29 March 2009 proposed strengthening existing global currency controls, through the IMF.

Dr Zhou argued that part of the reason for the original Bretton Woods system breaking down was the refusal to adopt Keynes’s Bancor which would have been a special international currency to be used instead of the dollar.

http://en.wikipedia.org/wiki/Triffin%27s_dilemma

contra bancor article and another one

MAI defeated by internet

The Multilateral Agreement on Investment (MAI) was a draft agreement negotiated between members of the OECD. in 1995–1998. Its purpose was to develop multilateral rules that would govern international investment in a systematic and uniform way between states.

International protestation against the MAI soon became historically celebrated as the first-ever example of successful mass-activism deploying the Internet, which was central in both gathering information and promulgating critical material among members of a vast worldwide network.

After an intense global campaign was waged against the MAI by the treaty’s critics, the host nation France announced in October 1998 that it would not support the agreement, effectively preventing its adoption due to the OECD’s consensus procedures.

The main critics of MAI:

The MAI would restrict governments’ ability to limit the participation of foreign multinationals in sectors they deemed critical, whether for developmental, environmental or other reasons.

The agreement would establish the principle of “national treatment” (in which government must treat foreign companies as favorably as domestic companies) as the norm for international investment.

The MAI rules can be enforced. Despite the need for corporate accountability in the international economy, current versions of the MAI contain no binding obligations on corporate investors.

http://en.wikipedia.org/wiki/Multilateral_Agreement_on_Investment

Global Marshall Plan Initiative

The Global Marshall Plan includes the following five core goals:

* implementation of the globally agreed upon UN Millennium Goals by 2015

* raising of an additional 100 billion US$ a year required to achieve the Millennium Goals, to enhance worldwide development

* fair and competitively neutral raising of these necessary resources, also by burdening global transactions

* gradually establish a worldwide Eco-Social Market Economy with an improved global policy framework through the interlinking of established rules and agreed upon standards for economic, environmental and social issues (WTO, ILO and UNEP standards)

* new forms of appropriation of funds directed to the grassroots level, while at the same time fighting corruption

Why do we need a Global Marshall Plan?

Because today’s global situation is scandalous, and because the current conditions of globalization produce the complete opposite of what is constantly demanded in rosy speeches. Poverty, the north south divide, migration, terror, wars, cultural conflicts, and environmental catastrophes are all problems, which can no longer be resolved nationally under the conditions of a widely unregulated globalization process. Therefore, we need an improved and binding global framework for the world economy, that brings economy into harmony with society, culture, and environment.

Millennium Development Goals and Worldwide Eco-Social Market Economy

The Global Marshall Plan considers the realization of the United Nations Millennium Development Goals, which were signed by 189 nations in 2000, to be an important first step. The following goals should be achieved by 2015:

The Millennium Development Goals

1. Eradicate extreme poverty and hunger

2. Achieve universal primary education

3. Promote gender equality and empower women

4. Reduce child mortality

5. Improve maternal health

6. Combat HIV/AIDS, malaria and other diseases

7. Ensure environmental sustainability

8. Develop a global partnership for development

via Global Marshall Plan Initiative.

Bretton Woods System

http://en.wikipedia.org/wiki/Bretton_Woods_system

http://en.wikipedia.org/wiki/Bretton_Woods_system#Bretton_Woods_II

 

CZ

Credit default swap

Credit default swap (Swap úvěrového selhání, CDS) je úvěrový derivát, který slouží k přenosu úvěrového rizika mezi dvěma protistranami. Strana, která koupila kontrakt CDS se chce zajistit proti riziku úvěrového selhání podkladového aktiva (např. dluhopisu). Na druhé straně, prodávající se zavazuje uhradit ztrátu v případě zmíněného selhání. Za tuto ochranu si prodávající strana nechává platit určitou prémii.

Credit default swapy byly vyvinuty v roce 1997 v JPMorgan Chase, za účelem přesunu úvěrového rizika na třetí osobu a snížení nároků na regulatorní kapitál.

Díky zákonu nazvaném en:Commodity Futures Modernization Act of 2000 CDS nepodléhaly regulaci. Tento zákon byl vytvořen na nátlak lobbystických skupin finančního odvětví. Po schválení parlamentem byl 21.prosince 2000 podepsán prezidentem Clintonem.

Kromě deregulace CDS tento zákon dále umožňoval i další obcházení regulace finančních trhů, stalo se tak velmi obtížné určit jakou finanční sílu a stabilitu mají jednotliví prodejci CDS kontraktů. CDS začaly být vytvářeny i pro referenční emitenty jako např. en:Structured Investment Vehicles (SIV, typ speciálního „fondu“, zakládaného především v daňových rájích, kde finanční instituce nejsou příliš regulovány) u nichž je téměř nezjistitelné jakou mají finanční strukturu. Trh se tedy stal nekontrolovatelným, většina operací s CDS nebyla z důvodu zajištění, ale spekulace o „zdraví“ jednotlivých podniků.

Před prosazením výše zmíněného zákona byla velikost trhu s CDS 900 miliard dolarů, na konci roku 2007 byla velikost tohoto trhu 45 bilionů dolarů. Navíc v roce 2007 byla velikost trhu s dluhopisy 25 bilionů dolarů, to znamená, že spekulativní část trhu CDS byla minimálně 20 bilionů dolarů.

Díky událostem roku 2008 USA i Evropa začaly vytvářet vlastní pravidla a postupy pro stabilizaci trhů s deriváty, jsou zde dva body o kterých bylo dohromady rozhodnuto, že je nutné zrealizovat:

1. vytvoření centralizovaných clearingových center – jedno v USA a druhé v Evropě, tak aby bylo sníženo riziko protistrany při CDS operacích
2. vytvoření mezinárodního standardu CDS kontraktů
3. Z debaty kolem CDS vznikl i návrh pro zamezení velké částí spekulací díky podmínce, že každý kdo kupuje CDS kontrakt by měl mít určitý podíl (dluhový anebo majetkový) na referenčním emitentovi.

Kritici Credit default swapů prohlašují, že trh s CDS byl dlouho ponechán bez zájmu regulátorů, díky tomu velmi rychle narostl a stal se netransparentním. Dále se objevily hlasy, že CDS jsou jedním z viníků finanční krize a pomohly urychlit zánik podniků jako např. en:Lehman Brothers.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Credit_default_swap